Dětský rybářský kroužek má své vlastní stránky: Kapříci Čáslav
NOVOROČNÍ VÝŠLAP
Ranní probuzení bylo poněkud uplakané, a to dvojnásob, protože ještě včera svítilo slunce na zasněžená pole a teplota byla příjemně pod nulou. Kapříci si dali sraz u čáslavských sádek pod rybníkem Homolka. A světe div se, všech dvacet přihlášených přišlo včas. Rodiče dostali pusinku na čelíčko a vyrazili k domovu. My jsme se rozdělili do dvou skupin. Kapitánkou prvního družstva byla Klárka a druhého Anička. Byla před námi cesta plná soutěží, poznávání a dobrodružství. Cestou jsme viděli celkem čtyři rybníky a u každého jsme pozorovali co se v zimním období okolo vody děje a zároveň jsme si popsali, v čem se od sebe jednotlivé rybníky liší. A proč každý rybník slouží jinému účelu. U Jirsáku začala ta napínavější část výletu. Každé družstvo si vybralo jednoho člena, kterému svěřilo závažný úkol, postarat se o oheň. Vzhledem k silnému větru a dešťovým přeháňkám to nebylo zrovna nejlehčí. Dostali svíčku, kterou měli opečovávat a donést oheň co nejdále, Za každé další zapálení svíčky dostalo družstvo jeden trestný bod. Tuto soutěž vyhrálo družstvo Aničky. Cestou si každé družstvo nasbíralo něco suchého na podpal, což nebylo po dlouhotrvajících srážkách nic jednoduchého. Došli jsme až do Schořova a tam u rybníku jsme si dali malou svačinku. Po nezbytné fotodokumentaci se rozeběhla další hra. Každé družstvo mělo vystavět co nejvyšší věž z pomalu mizejícího sněhu. Tuhle disciplínu vyhrálo opět družstvo vedené Aničkou. A jako sladká tečka na závěr stavby? No jasně. Co potěší víc než zbourat věž soupeřům. No a zase na cestu. Pozorovat volavky, zajíce a labutě. Cestou k rybníku Trubný si děti dosbíraly potřebné klestí na podpal. A hned jak jsme k Trubnému dorazili zaplál oheň, jak jinak, než bez pomoci zápalek. Postarali se o něj nejstarší kluci z obou družstev. Než se oheň pořádně rozhořel, stihli jsme ještě jednu hru, která podporuje pozornost. Tentokrát vyhrálo družstvo Klárky. No a potom už voněly klobásky a párky. Po nasycení dětí a zahlazení stop po táboření, jsme pomalu zamířili zpět do Čáslavi. Cestou jsme „lovily“ lístečky, které byly okolo stezky zanechány nepozorovaně při cestě tam. Ještě než jsme dorazili do města zbyla trocha času na pořádnou honičku, zvanou Kulišanda. K Homolce jsme dorazili chvíli před třetí hodinou. Po vyhlášení výsledků bodování soutěží a předání drobností na památku, které věnoval SúS Črs jsme se po třetí hodině mohli vrhnout do náručí rodičů. Ti se divili. Aplikace totiž do této chvíle ukázala, že máme v nohách 12,66 km. Věřím, že se všem výšlap líbil a že jsme tím letošním prvním, založili novou tradici novoročních výletů. Foto z výletu: https://rybaricaslav.rajce.idnes.cz/1._Novorocni_pochod_12.ledna_2019
Petr Stieber
Kapříci – ocenění nejlepšího kroužku roku 2017.
Na poslední letošní schůzku Kapříků zavítali čelní zástupci SÚS Črs. Předseda SÚS pan Dušan Hýbner, předseda odboru mládeže SÚS pan Jiří Eichler a pan Roman Vlček PR manažer SÚS. Přileji předat ocenění za celoroční práci. Kapříci se stali kroužkem roku 2017.
Více zde: http://kaprici-caslav.webnode.cz/news/posledni-letosni-schuzka-starsich-kapriku-byla-vic-nez-svatecni/
